Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci

Informace o nemocech přenášených klíšťaty a možné prevenci

Klíště obecné přenáší v našich podmínkách zejména dvě závažná onemocnění lidí, klíšťovou encefalitidu a lymeskou borreliózu. Zhruba 9 % klíšťat vykazuje pozitivitu na přítomnost borelií, původců lymeské borreliózy. Pozitivita klíšťat na přítomnost viru klíšťové encefalitidy je mnohem nižší, obvykle bývá do 1 % a to v přírodních ohniscích. Výskyt onemocnění u lidí je závislý na množství klíšťat, na období jejich aktivity (většinou od března do října) a hlavně na aktivitě lidí v místech silnějšího výskytu klíšťat v době jejich vysoké aktivity.

Klíšťová encefalitida (KE) je infekční onemocnění virového původu s přírodní ohniskovostí. Cílená antivirová léčba neexistuje, aplikuje se jen léčba symptomatická (léky proti bolesti, zvracení, na snížení horečky). Nedílnou součástí léčby je klid na lůžku, eliminace stresu, ostrého denní světla a rehabilitace. Závažnost průběhu tohoto onemocnění závisí na fyzickém stavu pacienta, zejména na stavu jeho imunitního systému. Toto onemocnění je provázeno často závažným klinickým průběhem a přetrvávajícími zdravotními obtížemi.

Onemocnění probíhá ve dvou fázích. První fáze nastupuje většinou 7–14 dní po přisátí klíštěte. Tato fáze probíhá v podobě netypických chřipkových příznaků. Projevuje se několikadenním zvýšením teploty až horečkami, bolestmi hlavy, svalů, malátností, nevolností případně i bolestmi v kloubech. Následuje zhruba týdenní (4-10 dní) klidové období, kdy se pacient cítí zcela zdráv. Druhá fáze nastupuje většinou prudce vysokými horečkami a v různé intenzitě se rozvíjí příznaky postižení centrálního nervového systému: bolest hlavy, světloplachost, tuhost svalstva šíje, poruchy paměti, dezorientace, poruchy spánku, závratě, svalový třes. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti. Těžký průběh onemocnění bývá zejména u oslabených osob a osob nad 60 let věku. U všech pacientů je nezbytný klid na lůžku a podpůrná léčba (vitamíny sk. B atd.). Toto se zanedbává především v klidovém období po první fázi onemocnění. Klid, dostatek spánku, podpůrná léčba a vyvarování se jakékoliv zvýšené zátěže je vhodné uplatňovat i jako prevenci v době cca 2 až 3 týdny po nálezu přisátého klíštěte. U fyzicky odolných jedinců, zejména u dětí, se druhá fáze onemocnění mnohdy ani nedostavuje.

Lymeská borrelióza je nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty v České republice a je asi 6x častější než klíšťová encefalitida. S tímto onemocněním se můžeme setkat prakticky kdekoliv, tedy i mimo známá ohniska klíšťové encefalitidy. Jedná se o bakteriální infekci, kterou lze účinně léčit antibiotiky, zejména je-li léčba zahájena včas.

Lymeská borrelióza má časné a pozdní stadium onemocnění. Typickým příznakem časného stadia je pomalu se šířící nebolestivá červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objevuje v místě přisátí. Skvrna se kruhovitě zvětšuje na několik centimetrů, uprostřed postupně bledne až vznikne jakýsi červený prstenec kolem vybledlého středu (tzv. „býčí oko“). Skvrna může měnit tvar i polohu, odtud její latinský název. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Někdy jsou kožní projevy časného stádia nezřetelné. Pozdní stadium má chronický průběh a nastupuje až po několika měsících. Projevuje se postižením kloubů, kůže nebo nervového systému. V některých případech bývá provázena závažným klinickým průběhem a přetrvávajícími zdravotními obtížemi, zvláště tehdy, není-li včas léčena. U lymeské borreliózy není možnost navození účinné ochrany očkováním.

Podrobné informace o těchto a dalších infekčních onemocněních najdete např. na internetových stránkách: Nemoci přenášené hmyzem a roztoči, SZÚ (szu.cz)

Výskyt a vývoj klíšťat

Klíšťata, tedy druh klíště obecné, se vyskytují většinou v listnatých nebo smíšených lesích, v lesoparcích, zvláště v jejich travnatých a křovinatých částech. Omezeně se vyskytují i v městských parcích, na březích rybníků aj. Masivně se objevují především v hustých nízkých listnatých porostech, zejména na zarůstajících mýtinách, kde vzrostlejší stromky poskytují úkryt větší zvěři a zároveň se v nich vyskytuje dostatek travin a jiné husté vegetace, která umožňuje silné osídlení hlodavci, dalšími zvířaty a ptactvem.

Klíšťata zde číhají ve 3 vývojových stádiích, a to larvy (0,8 mm délky), které mají jen 3 páry noh a sají krev na drobných savcích, ptácích a plazech. Po nasátí odpadají a mění v lesní hrabance na další vývojové stádium – nymfy (přes 1 mm délky), které mají již 4 páry noh a sají na poněkud větších živočiších. Po nasátí opět odpadají a mění se v dospělé jedince s pohlavními orgány. Červenavě zbarvené samice (3,5 – 4,5 mm délky) sají hlavně na větších zvířatech, po nasátí mnohonásobně zvětšují svůj objem, odpadají, kladou vajíčka a hynou. Tmavě zbarvení samci (2,2 – 2,5 mm délky) krev nesají, ale přichycují se rovněž těla hostitele, na kterém vyhledávají samice. Na lidech, na rozdíl od poměrů v přírodě, sají krev všechna vývojová stádia, tj. larvy, nymfy i samice.

Líhnutí larev i přeměna nasátých larev a nymf do dalšího vývojového stádia probíhá většinou od srpna do zimy. Všechna hladová stádia se postupně aktivují, v přírodě dochází ke zvyšování početnosti hladových klíšťat, tzn. k podzimnímu (od září do nástupu mrazů) a dále k jarnímu maximu, které je prakticky pokračováním maxima podzimního. Jarní výskyt je větší a vrcholí obvykle ve druhé polovině května. Následně postupně početnost hladových klíšťat klesá s maximem poklesu během července, v srpnu je hladových klíšťat nejméně. Tento sled se může měnit v závislosti na charakteru počasí, tedy se změnami ukončení zimního počasí a nástupu jara a podobně. Ve vlhkých horských oblastech je tato dynamika jiná, během léta je zde výskyt hladových klíšťat víceméně stálý.

Aktivita hladových klíšťat je určována aktuálním počasím. Klíšťata jsou při dostatečné teplotě a vlhkosti vysoce aktivní. Za přílišného mokra, ale i sucha hostitele nenapadají, při suchém a větrném počasí se na porostech ani nezdržují, jsou spíše při zemi nebo i v hrabance, případně i hlouběji v zemi. Aktivita klíšťat se může silně měnit i během dne, obvykle ráno je vyšší, dále klesá, po poledni bývá minimální a se zvyšující se vlhkostí večer může naopak prudce stoupat. Proto je málo exaktní srovnávat početnost klíšťat v jednotlivých letech jen na základě několika odchytů.

Aktuální aktivita klíšťat na víkendy v ČR je předpovídána Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem v Praze, viz Předpovědi

Ochrana před napadením klíštětem 

Klíště číhající na hostitele
Autor fotografie: Jakub Rom

Při pobytu v přírodě je každý člověk vystaven nebezpečí, že se klíšťata, která číhají na hostitele v porostu zhruba do výšky jednoho metru nad zemí, zachytí na jeho oblečení nebo kůži a po vyhledání vhodného místa na těle se přisají. U dětí je to kdekoliv na těle, u dospělých vyhledávají místa s jemnější kůží.

V dostupných informačních materiálech se lze dočíst, že chceme-li předejít přisátí klíštěte, měli bychom v přírodě nosit hladké oblečení světlé barvy s dlouhými nohavicemi a rukávy, které by měly přiléhat k zápěstím a kotníkům. Nohavice kalhot nosit zastrčené do vyšších bot apod. Takto oblečeni půjdeme třeba do lesa na houby, ale na koupaliště a na výlety v letních vedrech určitě ne. Před hmyzem a klíšťaty se můžeme částečně chránit také použitím repelentů. Aplikujeme je před vstupem do porostu spíše na nohavice a obuv, než přímo na pokožku (opatrně u malých dětí). Nejdůležitější však je, aby po každém návratu z přírody, a především ještě večer tentýž den, byla pečlivě prohlédnuta pokožka celého těla včetně vlasaté části hlavy a všechna přisátá klíšťata ihned s použitím dezinfekce odstraněna. Čím déle je klíště přisáto, tím větší je riziko přenosu viru klíšťové encefalitidy a borrelií.

Prohlédnout je třeba i domácí zvíře, které bylo s námi v přírodě. K individuální ochraně domácích zvířat (psů a koček) před napadením klíšťaty lze použít k tomu určené veterinární přípravky, například spreje, obojky různých druhů, kapičky v ampulkách, které jsou v prodeji v síti lékáren, veterinárních lékařů apod. Tyto přípravky se nemají používat v kombinaci současně.

V odůvodněných případech (reálný výskyt klíšťat) lze doporučit i velkoplošné zásahy v areálech a bezprostředním okolí rekreačních zařízení, na soukromých zahradách a podobně. Vlastní asanační práce by měly provádět odborné firmy zabývající se speciální ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací (DDD). Dříve se k těmto asanacím používala širší paleta přípravků na bázi pyretroidů a organofosfátů, v současné době lze použít k venkovním aplikacím pouze vybrané k tomu určené biocidní přípravky.

Odstranění klíštěte

Samice klíštěte na kůži
Autor fotografie: Vladimír Motyčka

Čím déle je klíště přisáté, tím se zvyšuje riziko infikování nákazou a klíště se hůře odstraňuje. Proto přisáté klíště odstraňujeme vždy co nejdříve. Před manipulací s klíštětem je vhodné místo s klíštětem dezinfikovat dezinfekčním přípravkem na bázi jódu v tzv. peru. Klíště se odstraňuje nejlépe uchopením co nejblíže kůže, např. pinzetou, a vikláním a jemným kroucením (jedno jakým směrem) se povytahuje z ranky. Na klíště bychom neměli sahat přímo holými prsty. Při vytahování dbáme na to, aby se klíště nepřetrhlo. Po odstranění klíštěte ranku opět vydezinfikujeme nejlépe dezinfekčním přípravkem na bázi jódu. Pokud se klíště přetrhne, musíme ranku i se zbytkem těla klíštěte vydezinfikovat a teprve potom se můžeme dál pokoušet odstraňovat zbylé části klíštěte. Při odstraňování klíštěte je nutné pamatovat na to, že obsah klíštěte je také infekční. Klíště nerozmačkáváme v prstech a jsme vždy opatrní i při odstraňování klíšťat z domácích zvířat.

Pokud se nám podaří odstranit všechna přisátá klíšťata ještě v den přisátí, je riziko infikování jakoukoliv nákazou prakticky nulové. Klíštěti trvá poměrně dlouhou dobu, než pronikne kůží, zakotví se v ráně, začne sát a předá potřebnou infekční dávku původce onemocnění do našeho či zvířecího organismu. Proto se na déletrvající pobyty v přírodě vybavujeme vždy dezinfekcí a vhodnou pinzetou (v prodeji jsou i různé speciální pinzety na klíšťata).

Následující dny po nálezu přisátého klíštěte je dobré, aby měl člověk co největší obranyschopnost organismu. Proto se preventivně doporučuje příliš se nevysilovat, nenamáhat, řádně odpočívat – hodně spát, zdravě jíst a v případě podezření na onemocnění (teplota, bolest hlavy) ihned navštívit lékaře a informovat ho o nálezu klíštěte.

Významné lokality v Olomouckém kraji 

Dle dlouhodobého sledování problematiky nákazy klíšťovou encefalitidou (KE) z hlediska lokalit, prakticky v souhlase s početností klíšťat, se jedná o shlukový charakter evidovaných lokalit. Tato rizika je možno podle četnosti rozdělit v jednotlivých lesních pásmech do 3 skupin – riziko vysoké, střední a nízké.

V okrese Šumperk a Jeseník je vysoké riziko nákazou KE v lesích Žulovské pahorkatiny i příslušné části Zlatohorské vrchoviny a dále ve všech níže položených lesích bezprostředně v blízkosti města Šumperka. Jako střední riziko je možno označit lesy západně a jihozápadně od Šumperka, patřící k Zábřežské vrchovině a východně od Šumperka v lesích CHKO Jeseníky, a sice v předhoří Hrubého Jeseníku. Přímo lesy Hrubého Jeseníku představují nízké riziko nákazy KE, a i to zde se projevuje jen v okrajových, níže položených lesích tohoto útvaru.

V okrese Olomouc je vysoké riziko v lesích předhoří Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů, táhnoucích se směrem severozápadním až severním i východním od města Olomouce, a to i v bezprostřední blízkosti města Šternberka. Střední riziko je opět v lesích Zábřežské vrchoviny v západní a severozápadní části okresu či od města Olomouce v těchto směrech. Nízké riziko je i v lužních lesích kolem řeky Moravy, tedy v CHKO Litovelské Pomoraví.

V okrese Prostějov je opět střední riziko v lesích Zábřežské vrchoviny s maximem v okolí obcí Zdětín, Planá, Vícov a Ptení.

V okrese Přerov se jedná prakticky ve všech lesích pouze o riziko nízké, avšak v lese v okolí hradu Helfštýna a vrchu Maleník se jedná lokálně o riziko střední až vysoké.

Olomoucký kraj – počet infekčních onemocnění přenášených klíšťaty, která byla nahlášena v jednotlivých měsících v roce:

Klíšťová encefalitida:

Lymeská borrelióza:

* hlášeny i chronické formy onemocnění
Odbor protiepidemický - aktualizace vždy ke konci měsíce.